Představení zákona o kritické infrastruktuře

Cílem nové právní úpravy je posílení celkové odolnosti subjektů kritické infrastruktury, které vychází z tzv. směrnice CER. Pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí je důležité nepřetržité poskytování určitých klíčových služeb, tzv. základních služeb, které poskytují právě subjekty kritické infrastruktury. Může se jednat o státní orgány nebo jím podřízené složky, nadnárodní společnosti nebo menší firmy. 

Systém kritické infrastruktury není novinkou, v českém právním řádu je zakotven již od roku 2010, a to konkrétně v krizovém zákoně. S novou právní úpravou ovšem přichází i určitá změna v přístupu k určování kritické infrastruktury. Podle dosud platného přístupu se pozornost v úvodní fázi zaměřovala na prvky kritické infrastruktury, tedy zejména objekty, stavby, zařízení nebo sítě, které byly odpovědnými orgány určovány. V rámci nového přístupu bude pozornost zaměřená na poskytování základní služby daným provozovatelem. Z úrovně státu se tak již nebudou určovat „prvky kritické infrastruktury“, ale „subjekty kritické infrastruktury“, které si následně samy určí svou kritickou infrastrukturu nezbytnou pro poskytování základní služby.

Nová právní úprava s sebou přináší také některé nové prvky. Každé odvětví a pododvětví bude mít jasně stanovený věcně příslušný orgán, tzv. gestora, se kterým budou subjekty kritické infrastruktury primárně komunikovat. Tato komunikace zahrnující mimo jiné i sdílení vybraných informací bude intenzivnější. Gestoři budou zároveň příslušným subjektům kritické infrastruktury poskytovat metodickou pomoc. K tomuto účelu pak bude primárně sloužit nově vytvořený portál kritické infrastruktury.

Za účelem posílení své odolnosti budou subjekty kritické infrastruktury zpracovávat posouzení rizik a na to navazující plán odolnosti, dále určí manažera kritické infrastruktury, určí svou kritickou infrastrukturu a kritické dodavatele, budou přijímat opatření k zajištění odolnosti, hlásit incidenty, ověřovat spolehlivost vybraných skupin osob, účastnit se cvičení nebo umožňovat kontrolu příslušným orgánům.  

Odvětví a pododvětví, ve kterých budou poskytovány základní služby

  • Energetika
    • Elektřina
    • Dálkové vytápění a chlazení
    • Ropa
    • Plyn
       
  • Doprava
    • Letecká doprava
    • Železniční doprava
    • Vodní doprava
    • Silniční doprava
    • Veřejná doprava
       
  • Bankovnictví
  • Infrastruktura finančních trhů
  • Zdravotnictví
  • Pitná voda
  • Odpadní voda
  • Digitální infrastruktura
    • Služby vytvářející důvěru a elektronická identifikace
    • Veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací
    • Ostatní digitální služby a infrastruktura
       
  • Veřejná správa
  • Vesmír
  • Výroba, zpracování a distribuce potravin
    • Výroba potravin
    • Skladování a distribuce potravin
       
  • Bezpečnost
    • Požární ochrana a ochrana obyvatelstva
    • Vnitřní pořádek
    • Státní hmotné rezervy
    • Hydrometeorologická výstražná služba